Brněnský Ankh-Morpork
Minulou středu proběhla v Brně městská hra Ankh Morpork inspirovaná knihami Terryho Pratchetta.
http://www.cschu.com/ankhmorpork/
Protože jsem se objevování tohoto proslulého Zeměplošského města účastnil a protože by "někteří" lidé (nebudu jmenovat ...Harv ;) nedali pokoj a ubíjeli by mě slovy a pokud by ta nestačila, přišli by zajisté s něčím hmatatelným a tentokráte by to drželi ve svých rukou, nezbývá než o téhle akci trochu poreferovat. :oD
Ačkoli mám knížky Terryho Pratchetta velice rád, už je to nějaká ta doba, kdy po jejich stránkách bloudilo moje čtenářské oko, takže mi prosím odpusťte některé faktografické nepřesnosti.
Protože jsem si tuhle zajímavou akci nechtěl nechat ujít, začal jsem s předstihem shánět pár dobrovolníků, kteří by se ke mně přidali a zůčastnili se. Nepodařilo se mi přesvědčit ani Zdeňka ani ségru, takže jsem začal pátrat v okruhu svých spolubydlících. Nakonec se mi podařilo vysvětlit Bugsovi, že tohle si prostě nemůže nechat ujít, zvláště když je znalcem této literatury (téměř dočetl Otce prasátek). Jen nevím nakolik byl jeho horečný souhlas podmíněn druhou hodinou ranní a snahou vytvořit si trochu klidu pro spánek. Poté už nebyl problém dopřesvědčit Garreta a mohli jsme se těšit na zajímavé odpoledne.
Středeční brněnské počasí nás však přivítalo lezavou zimou a mokrými chodníky. Nu což, tohle nás však rozhodně nemohlo odradit. Vstupní hala Lékařské fakulty se hemžila podivnými individui a fronta vinoucí se do suterénu nám ukazovala směr, kterým se máme vydat. Poté co jsme ji vystály a v pozoru zasalutovali kolem procházející hlídce, jsme se dali do čtení podrobných informací a především se pustili do dohadů ohledně strany do které se přidáme. Bugs byl resolutně proti Stínovu a snažil se nás nejprve natlačit k pochybným šlechticům a následně to uhrát alespoň na kompromis k cechům, ale výmluvnými slovy jsme ho přesvědčili o rentabilitě Stínovského podsvětí. V závěru se ukázalo, že Bugsovy varianty asi nebyly až tak špatné, protože díky mírným organizačním zmatkům byl počet obyvatel Stínova něco ke čtyřem desítkám, ale druhé dvě strany nečítali ani k dvaceti členům. Celkovému dojmu hry to ale myslím tolik neublížilo, i když jisté nepříjemnosti z toho vyplývaly.
Ale i když jsme se na registraci dorazili něco po páté hodině, fronta a zjišťování základních informací o hře z přiložených papírů způsobili, že jsme se do města vydávali až v půl šesté, což byl oficiální začátek hry. Díky tomuto faktu jsem si například nestačil ani přečíst Ankh-morkporskou Kometu.
Stínov byl už plně zaměstnán plněním úkolů, ale kápo Chryzopras, jak viděl tři ošlehané typy, nás vzal bez výhrad. A nahrála nám chybička, která způsobila, že šifra, která měla být jedním z prvních úkolů, byla dodána, až s určitým zpožděním. Takže jsme zasedli na schody vedoucí k Dobré čajovně a začali si lámat hlavy. Současně pozorujíce kolem probíhající cvrkot, ať už šlo o lidovou tvořivost při tvorbě koní nebo výskytu mistra Leonarda, který při práci ve své pracovně nečekaně ztratil vědomí a probral se až v ulicích Stínova.
Abych jemně osvětlil průběh hry. Hlavní zápletkou byl fakt, že Patricij zavedl prohibici a Město se s tím muselo vyrovnat. Na začátku si hráči dle svého uvážení rozhodli, ke které ze tří stran se přidají. Byli to cechy, stínov a šlechta. Popravdě neexistovali pouze tři strany, bylo možné se nechat třeba naverbovat městskou hlídkou nebo se stát členem neviditelné univerzity nebo chtěl-li si hráč jen užít atmosféru Ankh Morporku, mohl si v klidu sám bloumat ulicemi a poohlížet se po nějaké akci sám. Ve velitelských stanech hlavních táborů se nacházely vývěsky, kde členové mohli najít úkoly, které měla daná strana splnit. Za splnění těchto úkolů přicházeli body, peníze nebo suroviny. Nakonec vítězila strana, která získala bodů nejvíce a dle svého naložila s faktem prohibice. Tato snaha byla ještě ozvláštněna tím, že nebylo nutné přidávat body pouze pro vítězství ve hře, ale bylo možné je zapisovat na vydánvání vyhlášek, které nakonec mohli ovlivnilit výsledek taktéž. Jako bonus mohl hráč sbírat podpisy cizích postav ve hře, které samozřejmě nedostával zadarmo a každý z nich byl vykoupen nějakým drobným úkolem. Mohli jste tak dostat za úkol např. sehnat koně, přivést deset slonů, zatančit na Zelném trhu nebo se zůčastnit čichací poznávačky. Tedy tohle byl jen chabý příklad, protože ve hře se pohybovalo přes čtyřicet postav.
Tak abych se vrátil...
Přesmyčky, nahrazování ani posouvání písmen nám bohužel nezafungovali, ale Garret je hlava otevřená, takže odhalil pravou podstatu - morseova abeceda: souhlásky jsou čárky a samohlásky tečky. Mohli jsme tedy radostně vyrazit k prodejně Albert na Kobližné ulici, kde jsme měli získat... "Eee... prosím vás, kdo si přečetl, co tu vlastně máme hledat?" Chvíli jsme bezradně zkoumali okolí a nakukovali do prodejny, hledajíce něco nebo někoho, kdo by se tvářil jako účastník hry. Nakonec byl Bugs rozhodnut se vrátit, aby zjistil, co vlastně hledáme. A protože byla docela zima, prokřehle jsme se vydali s Garretem za ním. Vyšlo najevo, že máme získat razítko prodejny. Protože byl Bugs rozběhaný, rozhodl se, že to už vyřeší sám, proti čemuž jsme neprotestovali a jali se zkoumat další úkoly. Pro Stínov bylo na začátku hlavním cílem sestavit destilační přístroj, aby bylo možné distribuovat alkohol. Bylo nutné najít jeho ukryté části, sehnat mistra Leonarda, vyluštit onu šifru a pak ho ještě poskládat. Hledání součástí se však ukázalo docela složité a tak, když se Bugs vrátil z prodejny s tím, že razítko sice má, ale že byl označen za velmi drzého, skupinky Stínovských ještě pátraly v ulicích. Takže jsme se rozhodli hledat též.
Bloumali jsme Brnem až do setmění, ale ani jedno z míst uvedených na fotografiích, jsme nenašli. Ankh-morpork ale nabízí nejen povinnosti. Rozhodně by si nikdo neměl ujít Kolíkovi uzenky, zá bavné trpaslíky. Je třeba si dávat pozor na bdělou městskou hlídku, ale my jsme ji svým přístupem rozhodně museli přesvědčit, že občané Stínova jsou bezúhoní. Je třeba se vyhnou Smrťovi a ke Knihovníkovi je třeba být zdvořilý. Nakonec se nám sobě navzájem podařilo ztratit a našli jsme se až na hlavním velitelství (Bugs to komentoval slovy: "Tak vám du, du a najednou koukám, že du úplně jinam než jsem šel, jak jsem šel."). Tady jsme zjistili, ze alkohol se již dávno destiluje a tak jsme se přidali k "výpravě" mající za úkol zjistit kompromitující informace ze sídla cechů. Třeba za kolik prodávají stříbrné šperky nebo jestli vůbec něco prodávají. Cechy si svoje teritorium nikterak zvlášť nehlídali, přesto to Bugs odnesl omráčením a díky tomu, že jsme si nevšimli metrového nápisu u vstupu do Velkého Špalíčku, museli jsme se ještě jedenkráte vracet. To už ale bylo s kvalitní výzbrojí získanou z Stínovského velitelství. Ovšem v té době se už nikde kolem nevyskytoval ani jeden z členů cechu, takže nebylo kde ji využít. Vrátili jsme se již se všemi informacemi a tak přibylo i pár vítězných bodíků.
Abychom si trochu ozvláštnili život, rozhodli jsme se konečně rozjet distribuci alkoholu a pašování trolího nářezu. U Prokopnutého Bubnu byla pěkná vřava. Kolem řádila Zlatá horda a nikde nebyl klid. Nakonec jsme s hostinským uhádali celkem rozumnou cenu za donesený alkohol a vyrazili pro další. Rozhodli jsme se poohlédnout se po nějakém dalším odběrateli, ale při trvalém neúspěchu a díky tomu, že se blížil konec hry, jsme se po nějaké době vydali na zpět do osvědčeného Bubnu. Cestou se nám podařilo zmást příjemnou fotografku, když jsme ji místo herního plánku nabízeli popis cesty k Petrovu. Další směna se obešla bez problémů, jen na ulicích přestalo být bezpečno a začali se tam potulovat zombie. Tohle se stalo osudné pro Bugse (že by smůla? možná osud...), který dostal pařátem, ale naštěstí se z toho vzpamatoval.
Mezitím vším došlo na Neviditelné univerzitě k malému přehmatu a mágům se z alkoholu v celém městě (tedy domnívám se) podařilo vyrobit plnotučné mléko. Jo to měl Chryzopras radost. Z toho vyplynulo ještě několik událostí, které mi bohužel zůstaly utajeny. K nám se dostalo pouze pár zmínek. Lord Řezáč se dostal do nemilosti města a žádal Stínov o ochranu před hlídkou, která mu sice byla slibována, ale nakonec mu museli při útěku před Elániem stačit jeho vlastní nohy. Do toho přišlo do Stínova snad celé osazenstvo Neviditelné univerzity a snažilo se na nás hodit obvinění ze zmizení nějakých neopatrných mágů, kteří jsou sice pohřešováni, ale někde zajisté vyspávají nelegální kocovinu. A tak vše skončilo takovou menší bitkou, která se odehrávala vlastně již po závěru hry. Pak se celé Stínovské procesí vydalo na Zelný trh, kde byly vyhlášeny výsledky.
Celé srocení podivně kostýmovaných individuí monitorovala policie, ale rozhodně vděčnější se ukázaly Kolíkovy pyrožky (vynikající :o). A vše dopadlo tak, jak se dalo vzhledem k počtu účastníků v jednotlivých stranách předpokládat. Stínovu se podařila udržet ve městě prohibice, takze dále můze radostně vzkvétat nelegální obchod. Všechno bylo sice mírně zastíněno množstvím plnotučného mléka, ale i tak - třikrát hurá.
Takže jestli se kdy bude možné do ulic Ankh Morporku vrátit, doporučuju vám tak učinit.
Fotografie převzaty z fotoarchivu http://orchis.brontosaurus.cz/fotoarchiv/0603_ankhmorpork/ - http://orchis.brontosaurus.cz
Díky :o)