Star Wars: Revenge of the Sith

Režie: George Lucas
Hudba: John Williams
Scénář: George Lucas
Herci: Hayden Christensen - Anakin Skywalker/Darth Vader, Ewan McGregor - Obi-wan Kenobi, Ian McDiarmid - senátor Palpatine, Frank Oz - mistr Yoda
Žánr: Akční fantasy se sci-fi prvky

"Oh, how cruel and melodramatic fate is!" - robot Calculon, Futurama

V době zcela nedávné jsme byli svědky ukončení jistě obdivuhodné, megalomanské a megapopulární ságy. Ne, bohužel musím zklamat příznivce MegaŘecka, o něm v tomto článku nebude řeč, ale i na něj se jednou (snad) dostane. Tentokrát bude řeč o závěrečné části druhé, "předkračující" trilogie ke slavným Hvězdným válkám.

Půjdu rovnou k jádru věci - film naprosto splnil má očekávání a v mnohých je téměř překonal. Ve čtení nyní pokračují jen ti, kteří se neodvrátili znechuceni mým (ne)vkusem, a právě pro ně patří následující šokující poznámka - to, že film splnil má očekávání, rozhodně neznamená, že se jedná o dílo dokonalé ve všech směrech. Ani zdaleka. Řeknu to na rovinu a ještě chvíli vás budu napínat neprozrazením jakékoliv konkrétní informace - jestli existuje nějaký jiný film, u kterého můžu jednoznačněji ukázat prstem na to nebo ono a říct něco ve smyslu "r0x0rz", či naopak "sux0rz", tak ať mě zašlápne obří pštros. Revenge of the Sith má, stejně jako Síla, svoji světlou a temnou stranu a na povaze diváka záleží, zda odejde od filmu zhnusen nad dalším zprzněním jména Star Wars, nebo bude naopak potěšen tím, jak se pomyslný kruh hezky uzavřel.

Začněme třeba světlou stranou filmu a již nakousnutým splněním očekávání. V podstatě jediné, co jsem od filmu čekal (asi stejně jako mnoho dalších diváků), bylo znázornění přerodu ambiciózního rytíře Jedi Anakina Skywalkera v antracitově temného Darth Vadera. Toto základní téma samo o sobě naznačuje odklon od dětinskosti prvních dvou epizod nové trilogie. A prokládané občasnými akčními scénami obsahujícími dostatečný počet polygonů.

Mikeova otázka do pléna zní: "Co může být lepším základem dramatického díla než obrat člověka ke zlu a tragický úděl padlých hrdinů?" a s ní nelze než souhlasit, pokud za vyjádření souhlasu můžeme považovat důrazné "nic!", ostatně například takoví scénáristé Blizzardu by mohli vyprávět celé týdny. Dané téma zasahuje až do mytologických hlubin člověka a doslova si říká o podrobný rozbor, proč tomu tak vlastně je, ale protože nejsem Františka Vrbenská, bude vám muset namísto šesti hustě popsaných stran rozboru stačit jeden odstavec důsledků, které ona ur-mytologičnost a její zpracování jakožto ústředního tématu přináší.

Předně je třeba si uvědomit, že ve filmovém průmyslu, natož hollywoodském, takové téma není příliš často k vidění, takže již pouhá jeho přítomnost je důvodem k menší oslavě. Dalším důvodem může být také kvalita zpracování tématu, která je v Revenge of the Sith v porovnání s ostatními složkami značně na výši. Přeměna Anakina Skywalkera v Darth Vadera probíhá samozřejmě postupně a na to, jak málo prostoru může dostat v tak krátkém formátu, jakým je celovečerní film, je zvládnuta celkem přesvědčivě, takže není problémem (až na výjimky) pochopit hrdinovo počínání a částečně se s ním ztotožnit, což zabrání zjednodušujícímu barvení dějové figurky pouze na černo nebo na bílo. Na vnímání charakteru tohoto filmu u mě mělo vliv hlavně vědomí o tragickém a zejména scénáristicky nevyhnutelném osudu hlavního hrdiny, vyúsťujícím v nejsilnější momenty celého díla, které skoro vyvolávají mrazení svou pochmurností a zároveň soucit s hlavní postavou, která se dočkala krutého "konce", přičemž za vrcholnou scénu považuji Darth Vaderovo objevení se ve své pozdější charakteristické podobě druhého nejmocnějšího muže hvězdného impéria. Zhlédnutí tohoto filmu pravděpodobně i u vás nenávratně změní vnímání této důležité postavy Lucasova univerza.

Když už jsem se tak pěkně rozjel ve chválení filmu, nebudu brzdit a rovnou přejdu k další chvályhodné složce a tou složkou je - chvíle napětí - grafické zpracování, které je naprosto makabrózní. Částečným zchlazením budiž fakt, že toho jsme se víceméně dočkali již v prvních dvou nových epizodách, ale to z nich vynikající filmy rozhodně neudělalo. Faktem je, že ve vesmírných bitvách bojují zpravidla desítky až stovky lodiček a několik obřích lodí, všichni pálí ostošest různobarevné lasery a rakety, všude něco vybuchuje, sviští, poletuje, atd… Výsledkem je úžasný dojem z monumentálního bitevního pole, ale také určitá dezorientace. Myslím, že základní představu již máte ^_~. V případě bitev pozemních stačí udělat jednu minoritní změnu - zaměnit lodičky a obří lodě za droidy, klony, roboty, tanky nebo jinou střílející havěť. Dojem je naprosto stejný jako v předchozím případě ^_^. Pastvou pro oči je rovněž různorodá architektura měst nebo prostředí planet, které během děje hrdinové navštíví.

V případě, že jste se napřed nepodívali na hodnocení, mohlo by vás nyní napadnout, že Revenge of the Sith bude v závěru ještě minimálně jednou blahořečen a určitě nedopadne hůře jak 9/10, ale chyba lávky a s ní i začátek rozpačitější a ne-zas-až-tak-nadšené části recenze. V případě, že jste tak udělali, si alespoň můžete přečíst moji obhajobu, proč je závěr takový, jaký je.

Předem se omlouvám za nepřílišnou strukturovanost následujících odstavců, je způsobena především vzájemnou provázaností různých "bugů" filmu. Obecně řečeno, film nemá, mimo zmiňované, co nabídnout a takzvaně vaří z Yody, totiž z vody. Kupříkladu jakýkoliv trochu složitější nebo zajímavý děj s výjimkou dějových sekvencí souvisejících s motivem "přeměny" absentuje, a na jeho místo nastupují klasické filmové vycpávky. Tou větší vatou paradoxně jsou již vychvalované "bojůvky" - ve filmu jsou ve většině případů spíše pro efekt a zcela nemístně zabírají již tak absurdně krátký čas věnovaný skutečnému, podstatnému ději. V případě vesmírných a pozemních bitev je situace ještě poměrně dobrá, vše vybuchuje tak, jak má. Horší už ovšem je, když se postavy rozhodnou řešit problémy diplomaticky, tedy pomocí světelných mečů - choreografii nelze v žádném případě označit za objevnou, jde maximálně o čistý průměr, a když už jsem u toho, v první epizodě nové trilogie byly k vidění lepší "fígle". O něco menší prostor než vesmírným a jiným potyčkám (alespoň zdánlivě) je věnován dialogům, jejichž kvalita je značně proměnlivá - některé rozhovory snad klišovitější být nemohly - excelují hlavně Anakin a Amidala. Výskyt několika pokusů o vtip v úvodu filmu spíše boří atmosféru tím, že dává divákovi jasně najevo, že se jedná jen o film, a některé věty ve filmu zní nuceně a příliš účelově - třeba jen proto, aby bylo ukázáno, že děj bude navazovat na první díl původní trilogie. Dějově chudý scénář, ve kterém ke škodě filmu jako takového většinu stránek asi zabírají popisy efektních, ale prázdných akčních scén, a také postavy v některých momentech úpí pod tlakem nutného definitivního koncového stavu. I kdybych připustil, že kvůli akci(!) musely být dramatické pasáže zpracovány smrtící dramatickou zkratkou, závažnost některých logických lapsů je přímo donebevolající. Další kapitolou jsou herecké výkony - Hayden Christensen se po většinu času tváří jako hrozný drňák, aby zdůraznil, jak moc je "evil", Ewan McGregor si zase moc nezahraje, neboť pořád někde lítá nebo s někým šermuje a jen občas s někým prohodí nějaké to slovo a Ian McDiarmid má ještě pečlivější výslovnost než kdy jindy. K již tak dlouhému výčtu mých výtek přidám poslední uštěpačnou poznámku - některé záběry působí tak melodramaticky a kýčovitě, až sklouzávají k parodii, což na celkovém pocitu z filmu nepřidá.

Můžu-li přidat ještě něco k pozitivním stránkám díla, je to přítomnost sympatické, i když dějově bezvýznamné postavy generála Grievouse, vyvolání nostalgické vzpomínky na původní Hvězdné války při záběrech na Darth Vadera na velitelském můstku křižníku s původním designem (mimochodem, tímto velice působivým záběrem měl film dle mého názoru končit) nebo hudbou výborně podtrženou sérii scén "vyvraždění Jediovců".

Přestože jsem poslední díl Hvězdných válek značně zkritizoval, je pravdou, že v průběhu celého dění jsem se většinou dobře bavil a pocit po zhlédnutí závěrečného dílu této vesmírné pohádky byl vynikající - zejména díky onomu výše opěvovanému hlavnímu tématu filmu, byť nedostalo takový prostor, jaký by zasluhovalo. Revenge of the Sith není, na rozdíl od původní trilogie, revoluční dílo v žádném směru, ale určitě patří do kategorie příjemných, odpočinkových filmů s pár světlejšími okamžiky (zvláště pokud se hlásíte k příznivcům Star Wars, a nebo nejste alespoň jejich zarytými odpůrci), který sice shazuje řada nedostatků, ale na druhou stranu má, na rozdíl od prvních dvou epizod nové řady, i co nabídnout. A mimoto je skvělou ukázkou toho, kam až to může člověk se Sílou a dobře fungujícím respirátorem dotáhnout ^_~, proto nechť i vás Síla a spolehlivá podpora životních funkcí provázejí.

Hodnocení: 6.5/10