Palantir
oddělovač

Metal Gear Solid - japonská herní lahůdka

Různé > Hry | 14. 10. 2003 18:20:44 | autor: mike

"You're like a movie hero or something," - Otacon

Trocha (herní) historie úvodem

Takhle nenápadně, leč stylově to celé začíná.

Metal Gear Solid (dále jen MGS), hra, která je v herní branži - stejně jako její duchovní otec, geniální herní designér Kojima Hideo - pojmem sama pro sebe. První díl Kojimovy série, nazvaný prostě Metal Gear, byl určen pro konzoli MSX a Nintendo ES a objevil se v roce 1987, v době, kdy byl skutečný herní průmysl ještě v plenkách. Drama vyvedené v jednoduché 2D grafice se odehrává v základně Outer Heaven na jihu Afriky a Snake v závěru konfrontuje svého nadřízeného s nekalými úmysly - Big Bosse a první Metal Gear, gigantického robota, zbraň ultimátní destrukce a zároveň klíč ke světovládě pro přiměřeně zchudlé a mocichtivé teroristy. O tři roky později vychází díl druhý, Metal Gear 2: Solid Snake, kde hráč opět v roli Solid Snakea ničí na ostrově Zanzibar další Metal Gear a znovu a definitivně se vypořádá s přeživším Big Bossem. Třetí, do značné míry revoluční a fenomenálně úspěšný díl, určený pro Playstation, se naštěstí dočkal i svého přepracování pro nedočkavé majitele PC, a to sice dva roky po svém vydání na PSX ke konci r. 1998. Právě tuto konverzi jsem měl to potěšení hrát. (A aby byl výčet podstatných her úplný, před pár měsíci spatřilo světlo světa konverze vynikajícího pokračování MGS pro PS2 nazvaná Metal Gear Solid 2: Substance. V tomto audiovizuálně i herně precizním dílu se stává ústřední postavou nezkušený bojovník Raiden a další typ mocného Metal Gearu samozřejmě nemůže chybět.)

Příběh nad jiné příběhovitý

Briefing: Liquid Snake

Nejsilnější devizou interaktivního díla Hidea Kojimy, který se osobně podílel snad na všech podstatných aspektech hry (včetně původního dabingu), je právě příběh, který je jedním slovem strhující a na kterém celá hra stojí.

Na příběh vystačí u valné většiny her pár krátkých řádků. Bylo by jednoduché napsat, že tvrďácký Hrdina oduševněle porazí zákeřného Záporňáka-nezmara, kterého nějaké to (vlastní) úmrtí rozhodně nevyvede z míry, zachrání svět, prchne z hroutícího se Záporňákova sídla a s Hrdinkou, kterou stihl cestou jen tak mimochodem zachránit a sbalit, v náručí odjede v záři zapadajícího slunce. Ale to v případě MGS opravdu nejde - tato klasická klišé béčkových akčních filmů se zde objevují, ale jsou nenásilně vetkána do promyšleného příběhového přediva, které nabízí rozhodně víc, než jen pouhé, byť lákavě zabalené klišé.

Sličná hrdinka úspěšně zachráněna, 1:0 pro Snakea.

Ústřední postavou není nikdo jiný než Solid Snake, živoucí legenda, dokonalý, ledově chladný (alespoň se to tak zpočátku jeví) voják. Po absolvování obsáhlé instruktáže je Snake vyslán svým přímým nadřízeným, plukovníkem Royem Campbellem, na aljašský ostrov Shadow Moses, kde se nachází rozsáhlý komplex budov sloužící k likvidaci jaderných zbraní. Ostrov byl ovládnut teroristy. Těm ke Snakeově překvapení velí bývalí členové elitní jednotky FOX-Hound, jednotky, v níž sám Snake kdysi působil. V samém čele teroristické hierarchie se nachází Liquid Snake, tvrďák neuvěřitelně podobný našemu "pevnému" Snakeovi. Teroristé, maje v záloze i vysoce postavené rukojmí, požadují pod hrozbou jaderného útoku vydání ostatků Big Bosse, největšího vojáka, jaký kdy žil. Překvapivě mu nechtějí zařídit důstojný pohřeb se zaslouženou pietou, jaká se mu předtím nedostala, ale potřebují ho kvůli genetickému materiálu. Campbellových rozkazů poslušný Snake, který je od samého počátku pohou neinformovanou figurkou v cizích rukou, nemá za úkol nic jednodušího, než osvobodit rukojmí a zabránit odpálení jaderné střely, pokud nejsou výhružky teroristů plané. Snake už od začátku tuší, že mu Campbell něco tají. A taky že jo! Jistě neprozradím příliš, když řeknu, že půjde o nejnovější Metal Gear - Metal Gear Rex, zbraň neuvěřitelné síly, schopnou zajistit jeho vlastníkovi světovou vojenskou dominanci.

Metal Gear, hrozivě vyzbrojený robot velikosti rodinného domu, v celé své kovové kráse

Před hráčem se naplno rozjíždí kolotoč rozšmodrchávání zašmodrchaných intrik a mocenských zájmů, šokujících zjištění (i co se týká příbuzenských vztahů; něco ve smyslu populární hlášky "Jsem tvůj otec, Luku.") vrcholících výborným finále se závěrem ne nepodobným zakončení legendárního Blade Runnera, hrdinských činů nepostrádajících přitažlivou dávku patosu, bez kterého se příběhy o zachraňování světa těžko kdy obejdou, starých přátelství a nepřátelství, pomsty z minulosti a nečekané zrady,... Hře jasně dominuje vážný tón, avšak to neznamená, že by v ní, hlavně v dialozích, občas nebyla ukryta nějaká ta legrácka. Děj je plný překvapení až do závěrečných titulků - a to doslova. Právě příběh, ač obsahuje dávku klišé postačující pro dva obyčejné hollywoodské "trháky" a je zakončen až nechutně přímou moralitou, bude tím, co hráče při hraní MGS neustále motivuje, a až hru dohrajete, dáte mi za pravdu, že spojení Hideo Kojima a mistrovské vypravěčské umění se nijak nevylučuje.

MGS - filmová hra?

Jakou roli má ještě sehrát tento tajemný  kybernetický ninja? A kdo to, k čertu, je?

Pokud jsem měl kdy při hraní pocit, že nehraji hru, ale sleduji kvalitní film, pak to bylo právě u Metal Gear Solid. Svůj podíl na tom má jak velmi dramatický děj, tak i jeho výtečná prezentace ve filmovém stylu. Příběh je posouván kupředu nejen prostřednictvím přímých hráčových akcí, ale i díky věcným, inteligentním a občas i psychologicky laděným dialogům s ostatními postavami - Campbell, odbornice na jaderné zbraně Nastasha s pravým ruským přízvukem, vědec a otaku Hal Emmerich aka Otakon, Hrdinka Meryl, kawaii autorka Snakeova Codeku a radaru Mei Ling a další - právě prostřednictvím Codeku a neherním sekvencím v herním enginu, které dodávají hře díky dobře zvládnuté kameře, střihu a použitím motion capture filmový feel a které byly k absolutní dokonalosti dotaženy až v pokračování této hry. Nepochybně k "filmovosti" MGS přispívá i profesionální dabing (v angličtině), jeden z nejlepších, jaký se kdy ve hrách objevil (Ze známých důvodů by mě zajímal i ten původní, japonský.). Geniálním tahem je možnost přehrát si tyto klíčové sekvence po skončení hry jako jeden, přes tři hodiny dlouhý film.

Jakpak se to hraje?

Takový typický záběr ze hry, Snake pózuje u tanku M1 Abrams.

Jak již podtitul hry - taktická špionážní akce - naznačuje, hlavní náplní hry bude tichá a v rámci možností i nenápadná infiltrace prostor zamořených nepříliš přátelsky naladěnými vojáky, bdělými kamerami, zákeřnými pastmi a dalšími překážkami. K tomu vám dopomáhej Snakeovy pohybové schopnosti - Snake sice neumí skákat (vždyť je bílý... ^_^), ale vynahradí si to velmi pomalým a tichoučkým plazením umožňujícím mu sbírat miny, pronikat větracími šachtami a dětinsky se schovávat pod stůl, možností přitisknout se ke stěně, plížit se podél ní a nahlížet za roh. Na celé to taktické špiónování je nejčastěji nahlíženo pro přesnou střelbu krajně nevhodným pohledem shůry, kterému vypomáhá v jeho omezenosti šikovný radar zobrazující přítomné vojáky včetně aktuálního směru jejich pohledu. Pokud se Snake přitiskne ke stěně, kamera se sama poměrně inteligentně přepne tak, aby bylo vidět v případě potřeby za roh (viz. jeden z obrázků okolo), a při prolézaní větracích šachet, pozorování dalekohledem i obyčejnému rozhlížení či střelbě z odstřelovačky hráč nazírá na svět přímo Snakeovýma očima.

Chodba vyzdobená mrtvolkami na vlastní oči

Snake je vskutku "drsnej, až to mlátí dveřma", ale bez pořádného vybavení nedá žádný drsoň ani ránu. V hrdinském úsilí mu proto budou nápomocné vymoženosti jako noktovizor, detektor min, plynovou masku, zdraví škodlivé cigarety či elegantní hranatou krabici, d se můžete vtipně schovat před zvědavými vojáky. Copak by to ale bylo za vojáka, pokud by neměl zbraně? A co by to bylo za virtuálního akčního hrdinu, pokud by neměl v každé ruce samopal, v univerzální mimoprostorové kapse inventáře alias batohu tunu nábojů, dvě tuny raket, alespoň sto granátů, protipěchotní miny a za opaskem bazuku? Kam se hrabe se svou poměrnou nosností mravenec, tohle se nedá srovnat... Samozřejmě i Snake má dost zbraní na vedení soukromé války - šikovnou pistoli s tlumičem, rychlopalný FAMAS pro líté boje, odstřelovačku nejen na odstřelování jiných odstřelovačů, užitečný raketomet Stinger, odpalovač velmi podivných a ne zrovna realistických ručně ovládaných raketek Nikita, granáty obyčejné, ochromující, rušící elektroniku a již zmiňované miny. Snake není odkázán pouze na zbraně, umí se i slušně prát takříkajíc na férovku. Pokud s nepřítelem flákne o zem, tak ho to na chvilku omráčí a ta chvilka bohatě stačí Snakeovi na vyhledání bezpečného úkrytu. Nebo může vzít vojáka pod krkem a zlomit mu vaz nebo ho použít ho jako živý štít...

Pěstní souboj nesmí chybět v žádném dobrém akčním filmu a proto je přítomen i zde.

Přestože arzenál by byl dostačující, Rambo styl "nedívám se vpravo, vlevo, nadělám z nich paštiku" není až na pár čestných výjimek, jako přepadení čtyřmi neviditelnými vojáky ve výtahu, nejvhodnější způsob hraní - vojáci sice moc nevydrží, ale pokud vás zmerčí, spustí okamžitě alarm, který nejen že ruší Snakeův radar, ale také láká neomezené množství jejich podobně neduživých kolegů, jež si to s vámi během pár krátkých okamžiků vyřídí. V takovou chvíli je nejlepší rychle se někam schovat před jejich pátravými zraky (ale nesmí Snakea vidět, nebo za ním do té větrací šachty poletí granátové překvapení) a počkat, až jejich bojové nadšení poněkud opadne. Efektnější řešení problému s řadovými nepřáteli je jejich likvidace v tichosti (pokud se ovšem nelze v poklidu proplížit kolem nich). Zaťukáním na stěnu nebo dupáním po železné podlaze stačí milého blbého vojáčka přilákat a střelou do zátylku ukončit mrzkou existenci. Navíc v sobě občas vojáci ukrývají náboje či uzdravovač, který přijde vždy vhod.

Zakončení recenze očekávejte na samém počátku příštího týdne...

...



Průměrné hodnocení: 0 :: Počet zobrazení: 31469

Přidat komentář Přidat komentář:

Jméno:
*

E-mail:


Hodnocení:
Na obrázku je...
kontrolní obrázek

=*
Komentář:



* povinný údaj
 
:: (1 - 4 z 4) :: od nejstarších :: úrovňově ::
Mc Luxus - 2007-08-01 15:41:32

prostě jenom že sem velkej fanda týhle hry... nic víc sem tim říct nechtěl vlastně :D

plná ďubka prázdná ďubka prázdná ďubka prázdná ďubka prázdná ďubka
Mc Luxus - 2007-08-01 15:40:18

Já se k týhle hře dostal přes kámoše...už dyž mi bylo asi 7 let... toe 7 let zpátky... sohráli sme jí uplně v pohodě...co test mučení? i snim i bez něj... pak se mi do ruky dostala 3! taky super...ale 1 je prostě lepší... a eště sem si od toho samýho kámoše asi v mích 12 vypálil 2! mno...tak sem dohrál 1,2 i 3 ale co 4? ta se mi do ruky asi nedostane..páč nemam PS3 :( :D ...mno ale 1 je z těch prvních 3 nejlepší!

plná ďubka prázdná ďubka prázdná ďubka prázdná ďubka prázdná ďubka
Zub - 2006-06-07 00:00:00

Tuto hru mám doma a je super,sice už je MGS3 atd..ale MGS1 stále patří mezi ty,co furt pařím,doporučuji ji každýmu hráči.

Lovec - 2005-04-21 00:00:00

prosím kde bych mohl sehnat tuto full verzi na PC? poradte prosím děkuji ahoj


:: (1 - 4 z 4) :: od nejstarších :: úrovňově ::

oddělovač
Stránky běží na redakčním systému Rivendell v2.0 -- Jarník, 2006
Tyto stránky jsou uvedeny bez jakýchkoliv záruk, co se spolehlivosti, přesnosti, trvanlivosti a dalších biomagických funkcí týče, a rádi bychom vás upozornili, že SFK Palantír zvláště neodpovídá, nezaručuje, ani nedoporučuje nějaké, respektive jakékoliv, shlížení těchto stránek a odmítá nést zodpovědnost za jejich použití jak návštěvníkem, tak jakoukoliv jinou osobou, entitou či božstvem.