Istrocon 2003 Martini

"I came to see with eyes unclouded by hatred." ^__^

  Jak známo, historie se opakuje a všichni se pohybujeme v kruzích. Proto jsem se po roce opět rozhodl objevit krásu slovenských luhů a vyrazil jsem na bratislavský Istrocon 2003 Martini. Mojí hlavní motivací byl (proč to nepřiznat) blok věnovaný manze a anime. A jak už to tak bývá u lidí zapálených pro talířooké japonské školačky, strávil jsem většinu času právě v Mangovně. Naštěstí jel se mnou i Harv, který se uvolil vzdát se manga bloku ve prospěch všeho ostatního. Lidem, kteří mangu a anime zrovna dvakrát nemusí, bych tedy doporučil spíše jeho reportáž.
  Istrocon je víkendový con, letos se conal od pátku 12. 9. do neděle 14. 9. Dorazili jsme tak akorát na zahájení conu. Zahajovací ceremoniál byl inspirován Matrixem a rovněž hlavním sponzorem celého conu - nápojem Martini. Ihned po slavnostním odzátkování následovalo jedno z hlavních lákadel conu - slovenská premiéra filmu Equilibrium. Já osobně jsem byl Equilibriem a jeho atmosférou velmi mile překvapen (nejen díky efektním soubojům s katanami ^__^). Harv rovněž neskrýval své rozjaření a přislíbil napsat na Equlibrium recenzi.
  Protože mne Equilibrium doslova přišroubovalo k sedadlu, nestihl jsem zahájení manga bloku. Pro ty, kdo dosud neměli s Istroconem tu čest, musím podotknout, že zdejší manga blok je pro českého otaku (navyklého na "mrňavé" české cony) doslova svátkem. Promítá se totiž ve skutečném sále, narozdíl od pragoconské třídy a avalconské posilovny. Je zde dobře umístěné plátno, kvalitní projektor, perfektní ozvučení(!), klimatizace (!!) a široké uličky pro opozdilce. Jednou z vydařených novinek bylo promítání na chodbě. To samé, co běželo v hlavním sále mangovny, jste totiž mohli bez tlačenic a strkání pozerať na plátně umístěném na chodbě před mangovnou. Japonské švitoření bylo sice občas přehlušováno duněním LOTRa z blízkého kinosálu, ale i tak to vůbec nebylo k zahození.
  Jen pár kroků od mangovny se na zdi roztahovala galerie Fanartu. Musím přiznat, že mě vcelku ohromila, protože svojí kvantitou (a místy i kvalitou) silně přesahovala většinu českých Artist alley.
  Ještě o kousek dál verbovalo Občanské sdružení Manga.sk nové členy. Zřejmě se jim vedlo, soudě dle toho, jak rychle mizela klubová trička. Volně k dispozici bylo navíc první číslo klubového fanzinu vydané ku příležitosti Istroconu. Kromě "povinných" obecných informací o manze a anime obsahovala brožurka i krátkou vtipnou mangu od Lance, recenzi na Slayers, galerii zaslaných fanartů, výtah z přednášky o japonské kuchyni a samozřejmě podrobný program manga bloku. Trošku mě zmátla typografická úprava časopisu - na žádnou jsem totiž nenarazil ^_^'. Co článek, to jiný font, obrázky narvané takřka bez obtékaní přímo do textu (Slováci, nebijte mě ^.^;). Důvod byl zřejmě kvapem se blížící termín Istroconu. Hned vedle stanoviště OZ Manga.sk byl movitějším fanům k dispozici stánek s mangou v němčině.
  Po zběžném obhlédnutí terénu a pokecu s přibyvším Bidlem jsem ale konečně vyrazil do samotné mangovny. Na programu byla řada zajímavě znějících přednášek a soutěží, ale i ukázky z novějších anime sérií. Jen bych rád zdůraznil, že ze zmíněných anime bylo promítáno vždy jen několik dílů. Zmíním se o jen o těch, které sám považuji za novinky (nebo které jsem sám neviděl). Navíc jen velmi letmo, aby ti, kdo je neviděli, měli aspoň jakous-takous představu, o co kráčí. Prostě to berte s rezervou ;-).

  První přednáškou v pořadí byla Diablova Mini-lekcia japonštiny. Tři náhodně vybraní diváci si na vlastní kůži vyzkoušeli pár základních frází a Diablos formou "viděno z rychlíku" přiblížil větnou stavbu japonského jazyka ("Stejné jako slovenštin, jenže pozpátku"). Následovala klasika - OMG the movie, během které jsem se odběhl zasmát na Silverovo seznámení s fenoménem Jakub Vandrovec.
  Před půlnocí jsem se stihl vrátit na tří díly Abenobashi Mahou Shotengai (Obchodní čtvrť Abenobashi). Sashi a jeho kamarádka Arumi cestují paralelními světy, aby se dostali domů. Místa, která navštěvují, sice stále připomínají jejich domovskou čtvrť Abenobashi, ale tu se objeví svět s nádechem fantasy RPG, tu zase díl věnovaný mecha nebo bojovým uměním. Najdete zde parodii na vše od Star wars, Ranmy 1/2, Kanonu, Gekigangera až k NGE atd. Místy se extatické tempo a "ulítlost" téměř blíží ďábelské Puni Puni Poemi.
  Na první den toho pro mě bylo až dost, takže jsem s krví podlitýma očima opustil mangovnu a zamířil na ubytovnu.

  Sobotní ráno jsem uvítal shlédnutím úryvku série Seven of seven. Dívku jménem Nana její dědeček vynálezce jednoho dne omylem zduplikuje, takže místo jedné vnučky jich má rázem sedm. Jedná se o poměrně vtipnou a příjemnou záležitost s mírným nádechem mahou-shoujo.
  Následoval první díl parodie Dragon Half (Půlsaň) za jejíž český fan-dabing je zodpovědná skupina kolem nynějšího Mangaichi. Dnes již kultovní kousek, nutno vidět (a hlavně slyšet).
  Před polednem se konala Všeobecná prednáška na tému manga a anime. Poměrně informativní, jen škoda, že chyběl jakýkoliv obrazový materiál a trošku přesvědčivější přednes.

  Po poledni byla na programu přednáška Príprava japonských jedál. Přednášející Dr. Zloduch se evidentně velmi dobře připravil, protože jeho řeč byla zajímavá, měla spád a většině přítomných se nad přehlídkou orientální kuchyně sbíhaly sliny.
  Série .hack//DUSK je dalším dílkem do mozaiky jménem Project .hack, tedy seriálů odehrávajících se v obří on-line RPG hře The World. DUSK, coby další promítaný seriál, vypráví o dvou sourozencích, kteří se mohou setkávat pouze ve Hře. Ve skutečném světě byla totiž jejich rodina rozdělena. Kresba je na tradičně vysoké úrovni, s hudbou už to až tak slavné není, nicméně skvělá atmosféra je přítomna stále.
  Gestalt je téměř typické fantasy anime, ve kterém nechybí magie, pořádná dávka humoru ani bishouneni. Pokud se Vám líbili třeba Slayers, tak Vás Gestalt určitě nezklame.
  Technika kresby, krok za krokom byl název další přednášky, kterou měl na svědomí Lance, nekorunovaný král slovenského fanartu. Před plným sálem diváků načrtl na plátno pomocí tabletu několik velmi zdařilých rychloskic a vysvětlil základní postupy při formovaní postav. Sledovat vývoj fanartu "živě" byla poměrně zajímavá zkušenost.
  Protože hlavními lákadly byly soutěže, konalo se nejlepšího fanartu a následně i první tombola z hlasovacích lístků. Na vítěze čekaly wallscrolly a plakáty z nejrůznějších sérií. Bonusem byly vystřihovací postavy ze Sailormoonu v životní velikosti 0__0.
  Jedním z bodů programu byl i hudební kvíz. Pořadatelé připravili 29 ukázek z openingů a endingů nejznámějších sérií. Obecenstvo však zřejmě přecenili, protože tiket s odpověďmi se pak odhodlal odevzdat jen málokdo.
  Následoval Louie The Rune Soldier. Opět "typické" fantasy těžící především z kontrastu hlavních charakterů. Louie se chce stát čarodějem, ale je to prostě smolař, nakonec se úspěšně připojí k družině sestávající z bojovnice, kněžky a zlodějky. Opět můžete očekávat pořádnou dávku humorných situací.

  Navečer se konala jedna z nejzajímavějších akcí celého manga bloku - cosplay. Na jevišti se postupně objevili dva aktéři z Dragonballu, Spike Spiegel v dámském provedení, Misato z NGE (včetně nezbytné plechovky od piva a plyšového tučňáka Penpena), Ranma a Akane, Michael z mangy Angel Sanctuary, Louie a zlodějka Mireille a dále postavy ze sérií Naruto a Samurai Deeper Kyo. Většina kostýmů byla připravena vážně perfektně, takže rozhodování o vítězství bylo více než obtížné.
  Potom už přišel čas na Haibane Renmei (Popelavá křídla). Většinou příznivců Miayzakiho filmů bývá toto dílko velmi chváleno. Já nemohu jinak, než se k nim připojit. Máte-li chuť na dokonale vyvedenou kresbu, hudbu a příběh z trochu podivného světa, nebudete litovat.
  Po několika hodinách jsem mangovnu opustil, abych se trochu občerstvil a měl jsem možnost shlédnout ve vedlejším kinosále fabulační dokument Mufíme si pomáhat o znovunalezení loutky Mufa z kultovního studia Kamarád. Na popůlnoční program v mangovně už mi bohužel nezbyla energie, takže jsem se odporoučel načerpat nových sil.

  Poslední den conu, neděle, začala opět komedií. Jednalo se o ukázku seriálu DNA^2. Hlavní aktér, trpící nesnesitelnou alergií na obnažené části dívčího těla, je pronásledován nájemnou lovkyní z budoucnosti. Důvodem je jeho přičinění o populační explozi, způsobenou jeho genetickou výbavou. Většinu času převládá mírně lechtivý humor s nádechem romantiky.
  Další zábavnou složkou byl Videostop. Jednalo se o obměnu klasické televizní soutěže, při které tři soutěžící odpovídají na soutěžní otázky týkající se promítaných ukázek. Na fakt, že Chiyo-chan a Osaka ze seriálu Azumanga Daioh neumějí hrát volejbal si hned u druhé otázky nevzpomněl opravdu nikdo 6__6. Laťka obtížnosti byla zřejmě opět nastavena příliš vysoko, neboť z cca 15 otázek odpověděli soutěžící na necelou polovinu.
  Shonen-ai - to byl název a zároveň hlavní téma Saintovy přednášky. Jednalo se o přednášku poměrně neobvyklou (míněno v kladném slova smyslu), protože šla poměrně do hloubky a na povrch tak vyplulo několik opravdu zajímavých myšlenek. Třeba to, že nezáleží na tom, ke komu člověk něco cítí, ale že vůbec něco cítí. Aťsi je to třeba osoba stejného pohlaví. Následovalo seznámení se základními archetypy shonen-ai, jeho historií a nejznámějšími shonen-ai seriály. V návaznosti na tuto přednášku byl uveden 1. díl seriálu Gravitation.
  Z docela jiného soudku byla komediální série Happy world, která následovala vzápětí. Takeshi se narodil jako smolař a aby mu bylo od nelehkého údělu ulehčeno, byl mu na pomoc seslán jeho anděl strážný v podobě krásné dívky Elle. Happy world v osobě ukrývá několik prvků - trochu komedie, trochu vážného dramatu ze školního prostředí a sem tam nějaké to neškodné ecchi.
  Následoval zlatý hřeb programu - karaoke. Přihlásilo se celkem šest odvážlivců s úmyslem předvést svůj um při zpěvu známých melodií z anime. Bohužel mne už tlačil čas odjezdu, takže jsem musel mangovnu opustit předčasně, což mě dost mrzelo. Nicméně jsem stihl vyslechnout první čtyři aktéry. Výsledky byly zajímavé, ale odhodlání rozhodně nechybělo nikomu. Velmi zdařilý byl výkon tria zpěváků, kterým se podařilo skvěle interpretovat opening z Fruits Basket.
  Pak už jsem ale vážně musel běžet na vlak a nezbylo mi, než se těšit na další skvělý Istrocon. Ať už byl ale ten letošní jakýkoliv, faktem zůstává, že tak masovou účast na manga bloku mohou české Pragocony a Avalcony Slovákům jen závidět.