Alien 9

Formát: 4 OVA
Produkce: GENCO
Autor: Hitoshi Tomizawa (příběh), Jiro Fujimoto (režie)
Žánr: Sci-fi/Podivnost


   Yuri Otani chodí do šesté třídy. Je dost zakřiknutá a pasivní, a proto na ni celá její třída shodila nepříjemnou školní povinnost. Nejde o mazání tabule, nýbrž něco zcela jiného - boj s vetřelci.

  Na první pohled se Alien 9 může zdát jako normální tuctový seriál. V podstatě je to pravda. Skupinka kamarádek zde společně řeší svoje problémy se školou, rodiči a životem vůbec. To už tu bylo mockrát ne? Ale už na druhý pohled zjistíme, že jejich problémy nejsou až tak obyčejné.

  V říjnu 1998 došlo k prvnímu kontaktu s vetřelci, o čtyři roky později byla v Kalifornii založena první obranná organizace. Svět je pod trvalým náporem invaze vetřelců. Vědcům se však podařilo určité druhy vetřelců, tzv. borgy, "ochočit" tak, aby je lidé mohli použít k likvidaci nepřátelských, parazitujících emzáků. A právě do role nositele jednoho borga byla společně se třemi spolužačkami navlečena malá Yuri. Dostaly za úkol chytat veškeré nezvané vetřelce, kteří by mohli proniknout na školní pozemek. Její spolubojovnice se se svými úlohami smířily takřka bez problémů, ale už ne tak Yuri. Ta má totiž z vetřelců příšerný strach. Z toho, že bude muset jednoho z nich nosit na hlavě, má tedy přinejmenším panickou hrůzu.
  Ale ukáže se, že obranná jednotka Yuri a jejích kamarádek není tak úplně zbytečná, protože vetřelci s nekalými úmysly se na školních chodbách objevují čím dál častěji a nakonec nebude nic tak jednoduché, jak se mohlo zdát…

  Ať chcete, nebo ne, Alien 9 na Vás napoprvé určitě zapůsobí. A to vcelku podivně. Ze začátku totiž není vůbec jasné, o co jde (tzv. What The F*ck? efekt). Veškeré informace o dění ve světě se dozvídáme jen tak mimochodem, z "náhodných" záběrů na školní tabuli, nebo útržků rozhovorů. Nenajdete zde tudíž žádný prolog, který by Vám zcela zřetelně a jasně vylíčil pohnutou historii světa v blízké budoucnosti. Děj "tam venku" je vlastně nepodstatný, důležité je pouze to, co se děje mezi zdmi školního dvorku. Díky tomu nenabývá seriál epochálních rozměrů ve stylu "Boj lidé vs. emzáci a co z toho vzešlo". A to je dobře (aspoň pro mě).

  Místy má seriál trošku surrealný nádech, když se děj prolíná s Yuriinými sny a představami. Protože je příběh sledován právě pohledem malé Yuri, přetrvává ve Vás neodbytný pocit, že jste museli něco minout, protože ostatní postavy berou podivné události jako naprosto normální věc. Při jednom útoku vetřelců například ředitelka ležérním až znuděným hlasem oznamuje do školního rozhlasu, ať se všichni evakuují, zatímco parta kluků si z nudy nasadí na hlavy vetřelce a jde zabít Yuri.
  I když jsou hlavními hrdinkami "pouze" dvanáctileté dívky, není nouze o emociálně řádně vypjaté scény. Mimochodem, pokud nesnášíte brekot, tak budete zřejmě znechuceni, protože Yuri brečí při každé vhodné příležitosti. Nejen, že nesnáší vetřelce, ale bojí se v podstatě všeho a všech. Eufemisticky řečeno je pořádný strašpytel. A, přiznejme si to, většina okolí se s ní moc nemazlí, takže toho má Yuri občas plné kecky.

  Kresba je dle (dle mého skromného názoru) solidní, ale nejprve si budete muset zvyknout na téměř absolutní absenci nosů ;)) Hudba je spíš minimalistická, trošku zajímavější je při soubojích vetřelců. Ty působí poměrně nápaditě. Vetřelci totiž bojují pomocí soustavy chapadlovitých vrtáků, které používají k penetraci nepřítele. Dívky ze školní domobrany se navíc po školních chodbách prohánějí na in-line bruslích, s borgy na hlavách a síťkami na chytání vetřelců v rukou, takže o zábavné scény není nouze.

  Ještě jednou o čem, že to tedy vlastně je? Nejspíš o strachu a snaze ho překonat… a samozřejmě o vetřelcích. Jinak se jedná spíš o pohodovou záležitost, ale rozhodně se nemusíte bát, že byste usnuli nudou.

Poznámka: Veškeré názory vyjadřují čistě subjektivní mínění autora, stoprocentní objektivita tudíž není zaručena ^__^