Pragocon 2002

   Dva dny před Pragoconem 2002 jsem moje spoluharcovníky z Pardubic nechával v nejistotě v případě mé účasti na akci. Nebyla a vlastně byla to moje vina: ve čtvrtek před Pragocoňáckým víkendem jsem totiž podstoupil operaci zubů - tahaly mě dvě osmičky. A tak se dlouhou dobu nevědělo zda-li odjedu tam kde bývá blaze.
   Moje tělo se ale zdálo být nepoškozené a tak jsme v sobotu brzo z rána nastoupili na vlak do Prahy. Jelo nás pět. Což by byl slušný počet i na výpravu. Na Pragocon jak záhy zjistili jsme necestovali sami. Hned ve vedlejším kupé posedávala partička podobných pošuků jako my. Poznali jsme to podle velké dvoubřitky, kterou ohrožovali okolí.
   Jelikož nás z vlaku nevyhodili a na nádraží neokradli, došly jsme na Můstek a nasedli jsme na metro. Ušetřili jsme tím 4 koruny české a jistě život několika lidí. Pak jsme dojeli na konečnou do Dejvic. Rychle jsme vystoupili a vyšli na čerstvý vzduch. Ulice byla rušná, všude stoupaly automobilové plyny, ale jelikož jsme prakticky neopouštěli chodník nic nás nepřežvejklo.
   K místu konání jsme došli asi po desíti minutách. Kolem vchodu do školy Benita Juaréze se již soustředili fanoušci. Nikdo mě ale nepoznal a nepožádal mě o podpis a tak jsme i registrací prošli bez tlačenic.
   Jarník hned ulovil podpis Vlado Ríši