Vědecko-fantastická literatura a její subžánry (9. díl)

Literatura alternativních minulostí aneb "Co by bývalo bylo, kdyby..."

...Hitler vyhrál druhou světovou válku? Kdyby dinosauři nevymřeli a evolvovali by v živočichy na lidské úrovni intelektu? Kdyby ve středověku fungovala skutečná magie? Na všechny tyto otázky odpovídá tzv. literatura alternativních minulostí, jíž přestože se jedná o fantastiku, mnohdy nelze stoprocentně zařadit mezi science fiction či fantasy.

Jesliže bylo pro předchozí subžánry chrakteristické umístění děje do budoucnosti, tak pro tento je to právě naopak - děj těchto literárních děl je zasazen do určitého období bohaté lidské historie, té historie, kterou známe z hodin dějepisu. Ale poté se ve zcela klíčový moment, křižovatce dějin, něco stane, či naopak nestane, kola osudu se pohnou trošku jinak, řetěz příčin a důsledků se odkloní od původního (či spíše předpokládaného) směru a vývoj se octne v "té druhé nohavici kalhot časoprostoru". Něco je jinak a už jsme ve fantastice. Takto by se dal v kostce popsat základ, z něhož se v této literatuře vychází.

Poutavost alternativních minulostí spočívá právě v onom téměř magickém spojení historických reálií a fantazie, kde čtenář, přestože čte dílo zasazené do historie, stále naráží na něco nezažitého a originálního. Na pozadí osudů jednotlivce, jenž slouží mnohdy jako pojící článek víceméně popisného díla (ale i přesto mohou být, samozřejmě, velmi poutavé), autor nastiňuje obraz světa oné "druhé cesty" a defilují zde odlišnosti od toho, co jsme zvyklí nazývat realitou.

Tím klíčovým momentem v dějinách dvacátého století byl pro řadu spisovatelů právě největší vojenský konflikt minulého století - druhá světová válka - a mnoho autorů se zamýšlí, jak by vypadal svět, kdyby nebyl fašismus poražen, například P.K. Dick v díle Muž z vysokého zámku (Man in the High Castle) oceněném Hugem, C. M. Kornbluth v románu Dva světy (The Two Worlds), Haris ve svém bestselleru Otčina (The Fatherland), jenž byl také přepracován do filmové podoby (částečně natáčeno i v Praze). Ideu, že Hitler nespáchal ke konci války sebevraždu, ale podařilo se mu uprchnout, použil ve své povídce Vzestup a pád čtvrté říše (The Rise and the Fall of the Fourth Reich) Henry Slessar. Zajímavá, leč méně reálná myšlenka byla vzata za základ hry Iron Storm, kde se první světová válka táhne až do roku 1964. Plazí civilizaci představuje ve svém díle Ráj (Paradise) Harry Harrison. Mezi spoustu autorů, jež se zabývali "magickým" středověkem, patří kupříkladu Randall Garrett svým cyklem Lord Darcy.

Příště: Mažicko-technologická konfrontace