Palantir
oddělovač

Manifest cyberpunku

Literatura > Science Fiction | 13. 09. 2002 06:55:40 | autor: Christian As. Kirtchev

14. února, 1997

(amatérský) překlad: mike

Jsme ELEKTRONICKÉ MYSLI, skupina nespoutaných rebelů. Cyberpunkeři. Žijeme v Cyberprostoru, jsme všude, neznáme hranice. Toto je náš manifest. Manifest cyberpunkerů.

I. Cyberpunk
1/My jsme ti, Odlišní. Technologické krysy, plovoucí v oceánu informací. 2/ Jsme osamocená děcka ve škole, sedící v poslední lavici v rohu třídy. 3/ Jsme teenageři, kteří jsou pro každého divní. 4/ Jsme studenti hackující počítačové systémy, zkoumajíce tak míru svého dosahu. 5/ Jsme dospělí, sedící na lavičce v parku s laptopem na kolenou, programující poslední virtuální realitu. 6/ Naše je garáž, nacpaná elekronikou. Páječka na rohu stolu a rozebrané radio poblíž – to je také naše. Náš je sklep s počítači, bzučícími tiskárnami a pípajícími modemy. 7/ Jsme ti, kteří vídí realitu jinak. Náš úhel pohledu ukazuje více, než mohou vidět obyčejní lidé. Oni vidí pouze to, co je venku, ale my vidíme, co je uvnitř. Proto jsme realisté – s brýlemi snílků. 8/ Jsme divní lidé, pro sousedy téměř neznámí. Lidé, ponoření do vlastních myšlenek, sedící den za dnem před počítačem, hledaje něco na síti. Nejsme venku často, jen občas dojdeme do nedaleké chatrče s rádiem, do baru na setkání s některými z přátel, které máme, na schůzku s klientem nebo k pokoutnímu lékárníkovi... nebo se jdeme prostě jen projít. 9/ Nemáme mnoho přátel, jenom pár, s kterými se občas scházíme. Všechny ostatní, které známe, známe ze sítě. Naši skuteční přátelé jsou tam, na druhé straně linky. Známe je z našeho oblíbeného IRC kanálu, z news groups, ze systémů, kde se potloukáme. 10/ Jsme ti, kterým je úplně jedno to, co si o nás lidé myslí, nestaráme se o to, jak vypadáme a co se o nás mluví v naší nepřítomnosti. 11/ Většině z nás se líbí život ve skrytu, být neznámý všem kromě těch, se kterými musíme nevyhnutelně přijít do kontaktu. 12/ Ostatní milují publicitu, milují slávu. Ve světě undergroundu jsou všichni ti známí. Jejich jména se tu dají často zaslechnout.

Ale my jsme všichni sjednoceni jednou věcí – jsme cyberpunkeři.

13/ Společnost nám nerozumí, v očích obyčejných lidí, kteří žijí daleko od informací a svobodných myšlenek, jsme “divní” a “potrhlí”. Společnost odmítá náš způsob myšlení - společnost žijící, myslící a dýchající jedním a jediným způsobem – klišé. 14/ Odmítají nás, protože myslíme jako svobodní lidé, a svobodné myšlení je zakázano. 15/ Cyberpunk má vnější podobu, není žádným hnutím. Cyberpunkeři jsou lidé počínaje obyčejnými a nikým neznámými osobami, přes umělce-technomaniaky, hudebníky hrajícími elektronickou hudbu, po povrchní učence. 16/ Cyberpunk už není literárním žánrem, ani obyčejnou subkulturou. Cyberpunk je novou, samostanou kulturou, vzešlou z nové doby. Kultura, jež sjednocuje naše společné zájmy a názory. Tvoříme celek. Jsme cyberpunkeři.

II.Společnost
1/ Společnost okolo nás zanešena konzervatismem pohlcujícím všechno a všechny, zatímco se pomalu utápí v pohyblivém písku času. 2/ Ačkoliv tomu někteří zarytě odmítají věřit, je zřejmé, že společnost, v níž žijeme, je nemocná. Takzvané reformy, kterými se naše vlády tak odborně chvástají, nejsou nic jiného než krůček vpřed, přestože může být proveden celý skok. 3/ Lidé se bojí nového a neznámého. Dávají přednost starým, známým a ověřeným pravdám. Obávají se toho, co by jim nové mohlo přinést. Bojí se, že mohou ztratit, co mají. 4/ Jejich strach je tak silný, že prohlásili revoluční za nepřítele a svobodnou myšlenku za jeho zbraň. To je jejich chyba. 5/ Lidé musejí na tento strach zapomenout a jít vpřed. Jaký má smysl upnout se k málu, které máš teď, když můžeš mít zítra více. Vše, co musejí učinit, je natáhnout ruce a pocítit nové, dát volný průchod názorům, myšlenkám a slovům. 6/ Po staletí byly vychovávány generace podle stejného vzorce. Ideály jsou to, co je každým sledováno. Individualita je zapomenuta. Lidé přemýšlí stejným způsobem, následujíce tak klišé, jež jim bylo vštěpováno v mládí, klišé vzdělávání všech dětí. A když se někdo odváží vzepřít autoritě, je potrestán a dán za špatný příklad. “Toto se ti stane, když vyjádříš vlastní názor a popřeš ten učitelův.” 7/ Naše společnost je nemocná a potřebuje léčbu. Léčbou je změna systému…

III. Systém
1/ Systém. Staletí starý, existující na principech, které už dnes neplatí. Systém, který se od svého zrodu. téměř nezměnil. 2/ Systém je špatný. 3/ Systém na nás klade svou pravdu, a tak může vládnout. Vlády potřebují, abychom ho slepě poslouchali. Za tímto účelem žijeme v informačním zatmění. Když lidé získají informace jiné než od vlády, nemohou rozlišit dobré a zlé. A tak se lež stává pravdou – pravdou stěžejní pro vše ostatní. Takto vůdci vládnou se lžemi a obyčejní lidé nemají ponětí o tom, co je pravdivé, a slepě poslouchají vládu, věříce jí. 4/ Bojujeme za svobodu informací. Bojujeme za svobodu projevu a tisku. Za svobodu vyjadřovat naše myšlenky bez potrestání systémem. 5/ Systém dokonce i v nejvyvinutějších a “demokratických” zemích podává falešné informace. Dokonce i v zemích, které předstírají, že jsou kolébkou svobodného vyjadřování. Dezinformace je jednou z hlavních zbraní systému. Zbraní, kterou využívá velmi dobře. 6/ Síť je to, co nám pomáhá volně šířit informace. Síť bez hranic a informačních omezení. 7/ Naše je vaše, vaše je naše. 8/ Každý může sdílet informace bez omezení. 9/ Naší zbraní je šifrování informací. Tak se mohou slova revoluce nepřerušeně šířit a vláda může pouze tušit. 10/ Síť je naše říše, v síti jsme králové. 11/ Zákony. Svět se mění, ale zákony zůstávají stejné. Systém se nemění, pouze pár drobností se upravilo pro novou dobu, ale v podstatě zůstává všechno stejné. 12/ Potřebujeme nové zákony. Zákony hodící se k době, v níž žijeme, a světu, který nás obklopuje. Ne zákony postavené na základě minulosti. Zákony postavené pro dnešek, zákony, které se budou hodit pro zítřek. 13/ Zákony nás pouze zdržují. Zákony, které naléhavě potřebují opravit.

IV. Vize
1/ Někteří lidé se moc nestarají o globální záležitosti. Starají se o to, co se děje kolem nich, v jejich mikrokosmu. 2/ Tito lidé vidí pouze temnou budoucnost, protože vidí pouze život, který nyní žijí. 3/ Ostatní se trochu zabývají globálními záležitostmi. Zajímají se o vše, o budoucnost v globální perspektivě. 4/ Mají více optimistický názor. Jim připadá budoucnost čistší a hezčí, neboť vidí do ní a vidí dospělejšího člověka, moudřejší svět. 5/ My jsme uprostřed. Zajímáme se o to, co se děje nyní, ale i o to, co se stane zítra. 6/ Díváme se do sítě a síť je stále větší a větší. 7/ Brzy bude vše na tomto světě pohlceno sítí: od vojenských systémů po domácí PC. 8/ Avšak síť je domov anarchie. 9/ Nemůže být ovládána a v tom je její moc. 10/ Každý člověk bude na síti závislý. 11/ Všechny informace budou zde, uzamčeny v propasti nul a jedniček. 12/ Kdo ovládá síť, ovládá informace. 13/ Budeme žít ve směsici minulosti a přítomosti. 14/ Zlé pochází od člověka a dobré pochází z technologie. 15/ Síť bude ovládat malé človíčky a my budeme ovládat síť. 16/ Protože pokud neovládáš, budeš sám ovládán. 17/ Informace jsou MOC!

V. Kde jsme?
1/ Kde jsme? 2/ Žijeme všichni v nemocném světě, kde nenávist je zbraň a svoboda – sen. 3/ Svět se vyvíjí pomalu. Pro cyberpunkera je těžké žít v zakrnělém světě, dívat se na lidi okolo něj a vidět, jak špatně se rozvíjejí. 4/ My jdeme kupředu, oni nás tlačí zpět. Společnost nás potlačuje. Ano, potlačuje svobodu myšlení. Jejím krutým vzdělávacím systémem ve školách a univerzitách. Vštěpují dětem jejich pohled na věc a každý pokus vyjádřit rozdílný názor je odmítnut a potrestán. 5/ Naše děti jsou vzdělávány tímto starým a stále nezměněným systémem. Systémem, jenž nepřipouští svobodu myšlení a vyžaduje přísnou poslušnost pravidlům… 6/ V jakém světě, jak odlišném od tohoto, jsme mohli teď žít, kdyby se lidé neplazili, ale skákali! 7/ Je tak těžké žít na tomto světě, cyberpunkere. 8/ Je to, jako by se čas zastavil. 9/ Žijeme na správném místě, ale ne ve správném čase. 10/ Všechno je tak obyčejné, lidé jsou všichni stejní, jejich skutky také. Jako kdyby společnost naléhavě potřebovala žít v minulosti. 11/ Někteří, pokoušeje se nalézt vlastní svět, svět cyberpunku, a nalézaje ho, si vytvářejí svět vlastní. Vytvářejí v myšlenkách svět, který mění realitu, překrývá ji, a tak žijí ve virtuálním světě.12/ Ostatní si prostě zvyknou na svět tak, jak je. Žijí v něm dál, ačkoli se jim nelíbí. Nemají žádnou jinou možnost než doufat, že svět vykročí ze své prázdnoty a půjde kupředu. 13/ O co nám jde, je změna situace. Snažíme se upravit přítomný svět našim potřebám a názorům. Používat to, co se hodí, a ignorovat odpad. Kde tak činit nemůžeme, tam prostě žijeme v tomto světě jako cyberpunkeři, bez ohledu na obtíže, když s námi společnost bojuje a my bojujeme s ní. 14/ Vytváříme naše světy v cyberprostoru. 15/ Mezi nulami a jedničkami, mezi bity informací. 16/ Vytváříme naši komunitu. Komunitu cyberpunkerů.

Spojte se!
Bojujte za svá práva!



Průměrné hodnocení: 0 :: Počet zobrazení: 26413

Přidat komentář Přidat komentář:

Jméno:
*

E-mail:


Hodnocení:
Na obrázku je...
kontrolní obrázek

=*
Komentář:



* povinný údaj
 
:: (1 - 2 z 2) :: od nejstarších :: úrovňově ::
Bezy - 2006-01-26 00:00:00

Kyberpunk je tu a s nim ja jako jeho soucast...

jinej Kuba - 2003-05-08 00:00:00

Nevim nevim, vypada to, ze asi nejsem ten spravnej kyberpuňker. Hm. Ale ziju, tak co!


:: (1 - 2 z 2) :: od nejstarších :: úrovňově ::

oddělovač
Stránky běží na redakčním systému Rivendell v2.0 -- Jarník, 2006
Tyto stránky jsou uvedeny bez jakýchkoliv záruk, co se spolehlivosti, přesnosti, trvanlivosti a dalších biomagických funkcí týče, a rádi bychom vás upozornili, že SFK Palantír zvláště neodpovídá, nezaručuje, ani nedoporučuje nějaké, respektive jakékoliv, shlížení těchto stránek a odmítá nést zodpovědnost za jejich použití jak návštěvníkem, tak jakoukoliv jinou osobou, entitou či božstvem.