O klubu
- Fantasy
- Science fiction
- Povídky
- Vidoucí
- Workshop
Galerie
- Fotky z akcí
- Komiks
- Kresby
Akce
Manga & anime
Různé
Vidoucí 2011
PříspěvkyPropozice
Vidoucí 2010
VýsledkyNominace
Povídky
Kalendář akcí
Registrovat
Nic nového pod Sluncem? aneb Co bychom si (my i vy) rádi přečetli
Jsem rád, že se počet teoretických článků, ze kterých můžou autoři píšící do Vidoucích hledat poučení, příznivě rozrůstá.
Otázka o čem psát stojí na počátku každé spisovatelské práce, ať už je to školní sloh, povídka do soutěže či n-tý román (n>1). Je to otázka zdaleka nejdůležitějí - je například ještě o něco důležitějí než obligátní jak to napsat či zprofanované a kdo si to po mně přečte, a rozhodně je o mnoho délek před filozofickou rozpravou na téma proč vlastně píšu.přicmrndával: Harv
Související příspěvky:
Jak vyhrát literární soutěž Vidoucí
Rady začínajícím autorům
Pravda, já zapomněla, že je tu Harv nikdy nezveřejnil, což je veliká škoda.
Odpovědět...nie, ziadnych nevidoucich som necital, a ani nemohol, kedze ja sam som sem nikdy nic neposlal ...
Nepodceňovat soutěžící? A čet jsi někdy něco z Nevidoucího? ;)))
Máš asi pravdu, že by to někteří mohli pochopit špatně, ale kdo má vlastní mozek, ten si tohle všechno snad nějak přebere. A kdo ne, dobře mu tak.
ok, jedine co som chcel poznamenat, ze aby ludia nebrali kazde pravidlo uplne do absurdnosti, aj ked teda nepodcenujem sutaziacich ale som chcel poukazat na to ze neni dolezite co pouzijem ale ako to pouzijem, lebo dost ludi sa chyti toho a povie si ze \"ok, tak toto nepouzijem\" Netreba sa bat experimentovat. Prinajhorsom to nikdo nebude citat, ale svet sa nezblazni. Inak sa vami suhlasim.
ja rozhodne nechcem nikoho predvedcovat o svojich znalostiach hocicoho. Takze toto ste si mohli odpustit. Len mam pocit ze nie kazdy (napriklad ludia co studuju napr. technicke odbory), ma o tomto sirsi prehlad. Tak preco to nezmienit ze jo? Mne tiez nevadi ked e.g. nejaky architekt prijde napise preco nejaka megahyperdwarfska budova sa stavia takto a nie hentak.
Ano, děkuju holkám a Křižíkovi za osvětlení. Jak říká Tilio i jak říká Cellindra, problém používání všech těch slov je v povídkách, kde se autor snaží očividně dosáhnout jakési atmosféry, například temné fantasy s všemocnými mágy, kde opravdu všechno hraje na to, jak jsou (například) mágové ponuří a zadumaní, a kde pod temnými křídly noci třeskutý mráz drápy své do jejich masa zatíná, a najednou hups - AHOJ!, zareaguje čaroděj na situaci. A jak říkal Merlin, Ježíše se do toho ti autoři v drtivé většině tahat nesnaží. Ani nadsázku. Myslej to vážně. Nejde o to, že slova jsou z latiny a tudíž jsou legální. Jde o to, že na současného čtenáře určitá slova působí tak či onak, současný čtenář je zvyklý je používat v současné konotaci, tudíž pokud je použiješ jinak a jinde, ospravedlňuje se, že jsou z latiny, stejně tím pokurvíš dojem, co měl čtenář mít. Dle mého názoru. Nikomu nezakazuju slova. Jsem jenom jeden z porotců, přes kterého se slovy tahajícími atmosféru povídky kamsi do prdele, neprojdeš (Thou shall not pass! Ahoy!).
Mně to připadá, jakože se jen snažíš exhibovat své znalosti latiny. Uvědom si ale laskavě, (ty kappa samče), že většina porotců je vzdělaná minimálně stejně jako ty a něco takového je neohromí.
A ty běž s těmi svými emphy už taky do nikoliv! :)))
Tady se přece nikdo nesnažil dávat nikomu výčet (vymenúvanie, tvrdí Google) zakázaných slov, šlo o příklady současné mluvy, které se nehodí do patetické fantasy.
Nikdo prece nerekl, ze se ta slova nesmi pouzivat! Nechytej lidi za slovo, je to neprijemne, neseriozni, nekonstruktivni, ne moc zdvorile... A tobe by se to taky moc nelibilo, kdyby ti to nekdo delal!
Imo jsi tak docela nepochopil, co tim chtela Ellie rict. Slo o to (aspon myslim, dovoluji si zde mluvit za ni, aniz bych mela svoleni, ale snad mi odpusti...), ze cetla v zivote mnoho povidek, ve kterych byli magove, co se spolu bavi pomalu v jambickem pentametru, a pak najednou utrousi cosi jako \\emph{nazdar bazar}. Nevhodne, ze?
Co se snazime sdelit my ostatni: ze by si autori meli rozmyslet, co pisou a jak to pisou. Ze kdyz pises o vznesenem magovi, nemas mu vkladat do ust slova, jakymi mluvi uhroviti pubertaci, a naopak, ze kdyz je tvuj mag hustej rasta, ktery huli travu, tak asi nebude mluvit s kvetnatymi privlastky. Chapes? Vsechno je to jenom volba vhodnych \\emph{jazykovych prostredku}.
ja sa nehadam, ja prezentujem iba svoj nazor, iba tvrdim ze nemozno napisat vycet (toto slova sa mi mrte paci, prvykrat som ho zacul u nas na fakulte v blave od ceskeho profaka, jak sa to prelozi do svk?) slov ktore sa nesmu pouzivat.
Harve, přesně kvůli takovýmto lidem jsme proti zvyšování znakového limitu povídek! ;)))
Restore, děkujeme ti za poučení. Z tvého posledního odstavce nicméně vyplývá, že jsi stejného názoru jako my, tak nevím, o co se tady hádáme.
Když píšu vznešenou fantasy, kde čarodějové jsou aristokratičtí vousatí starci, tak jim také musím umět vložit do úst správná slova. Jistě, určitě se dá napsat povídka, kde se čarodějové zdraví ahoj, ale - upřímně - drtivé většiny ve Vidoucích se to netýká.
A tahle Elliina nevinná věta (která dokonce ani moc nesouvisí s tématem článku) byla myšlena právě v kontextu takových klasických patetických (a nemyslím to pejorativně) fantasy, kam se ahoj skutečně nehodí. Stejně jako další zmiňovaná slova.
Jsem ráda, že jsme se shodli na tom, že jazyk povídky musí odpovídat obsahu a charakteru povídky, což je to, o co nám tady všem vlastně jde.
ved o tom hovorim, ze slovo ahoj by smelo teoreticky pouzivat iba v tomto svete a v ziadnom inom, ale ad absurdum by potom sa nesmeli ziadne slova co pouzivame pouzivat v inych realiach, a preto hovorim
Sudte pouzitie slov iba v konkretnom pripade, a neskatulkujte ze ktore slova sa smu a ktore nesmu pouzit
To slovo ahoj je ako priklad bezneho slova ktoremu by taky sedlak v streveku nechapal, a zas su urcite slova aj naopak, vyzeraju strasne zlozite a pouzivaju sa bezne. U nas je sleng \"probovat\" v zmysle \"vyskusat\" a je to nespisovne, no ma to zaklad az z latiny \"probere\"
Ja si urcite radsej precitam text kde su neobvykle slova na danu temu pouzite velmi umne a trefne ako nejaky text kde sa to hemzi drakmi, mecmi, elfmi, trpaslikmi atd. a ziadny napad. V tom sa umenie odlisuje od vedy, veda stanovuje hranice a pravidla a pre umenie je kazda takato hranica iba na skodu veci. Teda to zas neznamena ze mozem pisat uplne chobotoviny, ale snad kazdy pochopil co tym basnik chcel rici.
To ale neodpovídá na můj dotaz ohledně jednoho konkrétního slova \"AHOJ\" :o) Každopádně, když to vezmeme do detailu, tak ve většině fantasy světů ani netuší, kdo to byl (je, bude) Ježíš, takže ohánět se jeho slávou je bezpředmětné, proto se přikláním spíš k těm námořníkům.
no jo, ale podla mna prave tie slova ako normalny, reagovat atd, sa pouzivali medzi vyssou triedou beznejsie nez to vypada, a podla mna to absolutne (dalsie nestredoveke slovo) nevadi ked sa zdravia \"ahoj\". To by ani v alternativnych fantasy a scifi a vsade inde to slovo \"ahoj\" pouzivat nesmeli, cize nebudte uzkoprsy co sa tyka pouzivania slov. Ja osobne by som nikomu nedal zoznam slov ktore nesmie pouzivat. Tu ide skor o konkretne pouzitie v konkretnom (alebo mam napisat v \"urcitom?) pripade v konkretnom texte. Skatulkovanie je nebezpecna vec. Keby povedal nejaky gandalf \"a teraz \"zacarujem prud elektrocastic\", tak to znie blbo, ale keby to povedal nejaky vysinuty filozoficky zmyslajuci mag, ktory hlada nesmrtelnost chrusta, a robi si ftipy z vlastnej profesie, tak preco nie?
Kdo z vas je inac etymolog, ze moze urcit co je \"fantasy\" a co \"nefantasy\" slovo? Ja sa neraz sam divim ake bezne znejuce slova su z latinciny. E.g. take slovo obstát, noc, den, stát, a podobne. Napriek tomu ze slovanske jazyky su najmenej ovplyvnene latinou, tak stale je dost vela prikladov takychto slov ktore sa nikomu ani nezdaju cudzie.
A krom toho, viete niekto ako sa zdravia carodejovia? Teda nemyslim iluzionistov, ale skutocny magovia typu gandalf, harry poter etc. Taky potencialny mag by musel byt mimoriadne vzdelany clovek, ergo nejake tie technicke pojmy by ovladal. Podotykam ze to spominane slovo \"ahoj\" v stredoveku nebolo familiarne ale prave naopak, velmi vznesene. Cize prave magovia by sa tak zdravili. Ale ja osobne by som to moc nepouzival aby som zvyraznil ich ucenost, lebo povezme si na rovinu- Ktoremu priemernemu citatelovi sa pri slove \"ahoj\" vybavi ze \"aha, tento typek vie po latinsky\"?
Mohl bych poprosit o nějaký konkrétní citát, či zmínku, že se tato latinská zkratka (Ad HOnorum Jesum) používala ve středověku v mluvené řeči? Nikoli tedy jako nápis na bráně. Z mého pohledu se jedná pouze o psanou zkratku, něco jako je zkratka INRI na křížích.
Jako pozdrav se \"ahoj\" používá v dnešní době hlavně u vodáků a přešel k nim od námořníků. Tzn., že tu nikdo netvrdí, že \"ahoj\" není středověké slovo, jen že se jím nezdraví čarodějové :o) - ačkoli jednoho takového znám, jmenuje se Velký Skeeve a vyskytuje se v Mýtické sérii od Roberta Asprina :o)
len by som podotkol ze napr. to vase nestredoveke slovo ahoj je z latinciny a bezne sa pouzivalo, teda samozrejme ne medzi sedlakmi ale pouzivalo
K tomuhle mam jeste jeden drobny okrajove-souvisejici komentarik: kdyz uz si autor po sobe cte povidku, mel by byt po celou dobu cteni takrikajic \\emph{ve strehu} - protoze kdyz neni, je velmi videt, jak ho to nekdy v pulce prestane bavit, nacez slohova a pravopisna uroven klesa... Zejmena u delsich praci je to videt; autori by nemeli zapominat, ze ctou to, co si mysli, ze napsali, a ne to, co napsali.
Tohle je hrozně vidět na některých i jinak dobrých povídkách - někdy ve dvou třetinách začnou hrozně kulhat, zpomalovat, obsahovat fráze a různé takové vynucené věty, a když se dostanou přes tenhle bod zlomu, tak zase šlapou a konec mají zase třeba dobrý :) Tam to chce prostě dobrušovat všechny části. Někteří autoři, jak jsem si všimla, mají na své povídce rádi určité pasáže, které s oblibou předčítají, a na ty, které je spojují dohromady, zapomínají.
Se znalostí děje je to pro každého autora a u každého nápadu celkem různé... Napsala jsem pár povídek velmi rychle poté, co mě napadly, a příliš jsem je nerozmýšlela - prostě jsem psala a ono to šlo skoro samo. Ale jindy jsem musela podrobně promyslet a rozepsat děj, než jsem vůbec začala, a pak jsem to třeba ještě měnila - a každý na to má jiný postup. Zkrátka, tři čtvrtiny děje jsou přilepšením, ale nikoliv nutností :-). P.S.: Obvykle znám hned na počátku začátek a konec, prostředek se musí přimyslet... Nemusí to tedy být ani tři čvrtiny v kuse...
Jakože... samozřejmě musíme na papír házet to, co vidíme v představách, ale povídka vyžaduje zkratky a nikoliv detailní popis vyloženě filmové scény div ne s přeletem nad krajinou a zmínkou, jaký soundtrack autor ke psaní pustil.
Jak říká Harv, problém není s těmi výrazy samotnými, ale v tom, když jich někdo nasází deset na odstavec. Pak povídka, která se snažila o nějakou atmosféru, začíná rázem působit jako příručka. Pokud nejsem na ty výrazy opravdu zvyklá, jako například šermíři, pak mě vyruší. A věř mi, že ty, které jsem uvedla jako příklad, jsem si jediné zapamatovala, takže to nutně musely být ty nejpochopitelnější ;) Ne, prostě bitka, ve které se čtenář má třeba bát o hrdinu, nesmí vypadat jako lekce z učebnice. A dá se věru napsat tak, aby tak nepůsobila. Běžný čtenář si stejně nestíhá představovat všechny ty kopy, otočky a kryty. V nějaké Pevnosti jsem četla jeden z článků Ondry Neffa o psaní, kde upozorňoval, že častou chybou autorů je snaha popsat děj jako film. Povídka se podobá scénáři. Autor hází na papír to, co \"vidí\" v představách, ale to je hrozně těžká věc a pro povídku škodlivá. Na bitky se spoustou termínů to platí taky.
Problém je asi v něčem jiném. Já osobně nemám rád technologické průjmy, tj. místo, kdy autor nasází do dvou ostavců půltuctu odborných výrazu, aby čtenářům ukázal, že si o tom svém tématu něco přečetl. Pokud se tyhle slova nakumulují do jednoho místa, např. do souboje, nebo když Scully vysvětluje Muldrovi, co že to nalezla na mrtvole, tak se čtenář začíná smát, či mlátit hlavou do stěny.
Souhlasím prakticky se vším, ale mám maličký dotaz na Ellie. Co je odborného na pojmech blok - blokovat někomu zbraň, vykrytí - vykrýt ránu nebo aktivní ruka - tedy ta, co se zrovna používá? Nechodím do šermu, ale taková slova mi nedělají problém, jsou tak nějak logická. Parírovat jako zaklínač, to je už kapku oříšek, také nevím, co to znamená. Navíc, jestli se tomu tak říkalo ve středověku (v každém období středověku to bylo jiné, do jakého se máme vrtnout?) je přece jedno. Ve středověku jistě existovalo mnoho krásných výrazů pro cokoliv, ale pokud je někdo umístí do textu, budou si čtenáři muset teprve vzít slovník. Ve fantasy nebo sci-fi jde o zcela jiný svět, popřípadě planetu, pokud není děj do středověku přímo zasazený. Nebo ne?
Veta \\emph{nezacinej psat, dokud ti nebudou jasne tri ctvrtiny deje}, byla myslena takto: pokud nemam jako autor rozmysleno aspon v hrubych obrysech, co se bude v povidce dit, vyjde z toho vetsinou blabol. (Ted mluvim z vlastni zkusenosti.) Ne vzdycky, ale vetsinou - povidka se jednim dobrym napadem proste neuzivi. Dva napady by sly, tri jsou jeste lepsi. Kdyz ale zacnu psat a mam jenom ten jeden zakladni napad, vysledky nejsou nic moc. Tedy je to tak trochu ztrata casu, aspon v tom smyslu, ze kdyz takovou povidku nekam poslu, rychle si vyslouzi nominaci na Nevidouciho.
Též se přidávám.
Jen na jednu věc mám odlišný názor. Nemyslím, že by autoři neměli začít psát, dokud jim nebudou jasné alespoň tři čtvrtiny děje. Jen ať píšou. Je to cvik. Ale ať se naučí být sebekritičtí a nebojí se do již napsané povídky zasahovat, přepisovat, upravovat a škrtat, dokud nebude dokonalá. A to nikoliv podle autora, ale podle alespoň tří nezaujatých kritiků, kterým povídku dají přečíst.
A zdá se mi, že většina našich články píšících porotců upřednostňuje scifi a na fantasy trochu kašle. Já teda ne ;) A již po dočtení prvního kola loňského ročníku jsem si někam tak bokem sepsala několik praktičtějších poznámek, které bych velmi ráda sdělila, ačkoliv je mi jasné, že je možná pozdě, neboť noví Havrani již povstali. Tady jsou některé z nich:
Ve středověku, jak souhrnně nazývám i všechny alternativní světy, které se tváří podobně vyspěle jako středověká společnost, se vůbec nemluvilo tak, jako mluvíš obyčejně ty. Pohleď hned na toto slovo: obyčejně. Znamená to \"normálně\", až na to, že je to česky a nevypadá to ve fantasy povídce tak blbě. Vyhledej si ve slovníku české ekvivalenty ke slovům problém, situace, normální, reagovat.
Čarodějové se nezdraví ahoj.
Vycházej z toho, že čtenář neumí číst myšlenky. Pokud chodíš na šerm, věz, že čtenář možná ne, pročež mu pojmy jako reflexní luk, vykrytí, blok a aktivní ruka nic neříkají. Navíc věz, že ve středověku se tomu tak fakt neříkalo a vypadá to divně.
Bitky a bitvy jsou velmi častá věc a jistě i důležitá. Příliš dlouhá a detailně popsaná bitka však čtenáře unaví, načež se v ní ztratí, protože se nevyzná v termínech ze šermu.
Rovněž politická situace tvé fantazijní země, spory vládců za posledních sto let a kompletní genealogie dvou soupeřících rodů je pro tebe možná důležitá, ale nemůžeš ji nacpat na dvacet stran, pokud chceš, aby povídka neztratila šmrnc. Nejsi Tolkien a i ten si na to vyhradil zvláštní knihu.
Také všichni hrdinovi společníci, je-li jich mnoho a mají-li jména, rasy a různá povolání zavánějící pravidly DnD, zmatou čtenáře natolik, že se musí vracet v textu. Čtenář není schopen zapamatovat si jména šesti různých postav během jednoho odstavce.
V čem se při psaní nejvíce vyžíváš, to se nauč sebekriticky a nekompromisně SEŠKRTAT.
Vyvaruj se klišé. Pokud se hrdina cítí \"silný, silnější než kdykoliv předtím\", nebo ti na papír vlétne jiná, tak automatická fráze, vyhoď ji a vymysli si vlastní.
!!! Pokud je tvůj hrdina černě oděný samotářský tmavovlasý muž s prokletou duší, hubený avšak mrštný, jehož se lidé bojí, byť je ve skutečnosti hodný, věz, že už ho znám. Četla jsem o něm v deseti dalších povídkách, které psal někdo jiný. Pokud máš navíc nutnání pojmenovat ho Havran, pokus se tomu odolat.
Pokud si tohle někdo vezme k srdci, celá porota mu poděkuje.
Já bych nic nenaznačoval. Ono by mohlo dojít k porušení pravidel... a vyřazení.
Nemůžu, vážně nemůžu souhlasit. Za prvé, ta povídka o něčem opravdu byla. Mně tedy něco dala a zapůsobila na mě tak, že si ji budu ještě dlouho pamatovat.
Za druhý, to, k čemu nabádáš, je hrozně nebezpečný. Nenabádej autory, aby se rozepisovali! Drtivá většina autorů z Vidoucích NEUMÍ psát povídky - píše strašně dlouhé texty, které pak usekává nebo rozděluje. Jsou tak zažraní do svého úžasného světa (který opravdu může být dobrý, ale co z toho, když to není povídka?), že z něj chtějí popsat co nejvíc a zapomínají, že méně je někdy více. Strašně málokdo umí vystavět text o několika stránkách tak, aby gradoval a byl uzavřený.
Nedávno jsem viděla jakýsi plakát o designu, kde se říkalo cosi jako: \"dobrý design to není, když už nemůžeš nic přidat, ale když už nemůžeš nic odebrat.\" To do puntíku platí o povídkách!
No abych se přiznal, myslím, že šíleností je ve Vidoucím dost, jen si vybrat. Pro mě osobně nejzásadnější povídkou loňského ročníku byl Čas ďáblíků, čas lidí. Mohla by vyhrát, kdyby o něčem byla:o)) Chci říct, že příběh byl jen naznačením něčeho většího. Kdyby to autor/ka promyslel/a a rozhodl/a se z toho vytvořit něco většího, byl/a by na ten můj pomyslný piedestal usedl/a.
Jojo, pod tohle bych se taky podepsala.
K zajímavým a zatím poměrně neotřelým SF tématům patří také nelidské civilizace - vlajkovou lodí je v tomhle případě Dračí vejce od R. L. Forwarda. Je úžasné, jak málo lidí si dokáže vymyslet a popsat civilizaci, která by byla ve všech ohledech nepodobná té naší, lidské. Zato povídek, kde jsou nelidé polidšťováni, je dvanáct do tuctu.
Taky je mi trochu líto, že do Vidoucích chodí hrozně málo ztřeštěností a parodií - prostě takových těch správně úchylných povídek. Škoda, přeškoda. I když to třeba nejsou zářné hvězdy mířící za prvními místy, tak porotce vždycky potěší, když se u něčeho může zasmát nebo alespoň zhrozit.
Pro mě je u sci-fi i fantasy hlavní takový ten nedefinovatelný pocit Úžasu. Ráda nad povídkami žasnu a když mi taková povídka změní vhled nebo názor na některé věci, pak jsem nejšťastnější. To je vlastně to, čím je fantastika nejzajímavější a nejodlišnější od ostatních žánrů. Něco je jinak, jak napsal Ondřej Neff, a to něco nás uvádí v úžas a způsobuje nám mrazení v zádech. Snad každý z nás si vzpomene na nějaké literární dílo, které mu \"změnilo život\".